Dobrým příkladem toho jsou osudy A. Crowleyho. Z hlediska formálního jsou předpisy pro sexuální magii poměrně jednoduché — proto jsou složitě zastírány —, avšak jejich realizace v podmín­kách sexuálně magické činnosti, jak již bylo výše na­značeno, je obtížná, protože znamená rezignaci na libi-dinózní stránku sexu, která tu musí být nahrazena ma­gickými prvky. Z tohoto důvodu mnohé pokusy o se­xuální magii ztroskotávají. Ve skupinových ritualizo-vaných interakcích, jejichž jednu formu představuje černá mše, však dochází ke spojení s aktivovanými astrálními égregory, k tvoření astrálních larev a jiných fenoménů. Dosahuje se tím obvykle jen vyvolání urči­tých fantomů, často velmi výrazných forem, nikoli však záměrných účinků fyzických. Proto je třeba rozli­šovat také individuální, resp. dyadickou a skupinovou sexuální magii. Známé formy sexuální magie jsou mužské, žena tvoří jen nástroj k dosažení polarizace a uvolnění magických sil. Některé druhy této magie obsahují taneční, pantomimické a hudební prvky, jsou-li realizovány ve skupinové formě. Klíčem k vnějším aspektům sexuální magie jsou zejména lu­nární korespondence — proto velmi specifické odvě­tví magie — tzv. magie lunární — je ve své podstatě magie sexuální. Intence, z nichž vychází sexuálně ma­gická praxe, mohou být různé: operatér může zůstat, jako tantrik, jen na úrovni magického vědomí, může však, jako mág v pravém slova smyslu, také aktivně tvořit na úrovni astrální a usměrněním vytvořené astrální bytosti (psychogonu) vyvolávat účinky ve svě­tě fyzickém, může evokovat transempirické bytosti, ja­ko jsou inkubové a sukkuby, může vytvářet astrální obrazy a poutat je na určitá místa atd. V minulosti by­lo používáno sexuální magie k vytváření sukkub a umělých bytostí vůbec. Crowley s její pomocí evo­koval antická a jiná božstva. Avšak každý, kdo se od­dá sexuální magii, tvoří v astrálu bytost, k níž je pou­tán zvláštním druhem „manželství" a jejíž dynamická existence prostoupená pohlcujícími tendencemi se může stát osudná. Již jednoduchá praxe přenosu libi-dinózních pocitů ze sféry genitálií do oblasti mentální, nadneseně nazývaná „transcendentální sex", rozšiřuje vědomí operatéra, ale současně ho silně váže na astrální útvary, které nemůže vždy zcela ovládat, a proto řada pokusů o sexuální magii končí i tragicky. Sexus je silným poutem k fyzickému bytí, protože je­ho realizace souvisí s hédonistickou podstatou člově­ka, a proto jen málokdo dokáže transformovat tuto přirozenou funkci sexu v jeho funkci transcendentál­ní. Sexuální magie má nelítostnou „strážkyni prahu", jíž je sexualita sama, její přirozená lidská dimenze, která se v počáteční etapě sexuálně magického výcvi­ku zvýrazňuje, aby adepta strhla zpět k běžné sexuální praxi.

Praktiky sexuální magie, např. řádů New Eulis, Ordo Templis Orienti, Fraternitas Saturni a dalších, jsou ovšem utajovány a vyhrazeny určitým stupňům člen­ství v těchto řádech. Avšak existuje i řada známých praktik a principů. Patří mezi ně formule „erotokoma-tózní lucidity", kterou objevila Ida Nellidoffová a kte­rou uplatňoval A. Crowley a A. O. Spáre. Jde o zdán­livé jednoduchou techniku: subjekt nastoupí nejprve půst a pak je jednou nebo dvěma „asistentkami" se­xuálně stimulován až k úplnému vyčerpání, kdy upad­ne do spánku podobnému komatu, z něhož je opět probuzen stimulací „exkluzivního sexuálního druhu" (Crowley), což se opakuje tak dlouho, až se dostane do stavu, který není už ani bděním, ani spánkem a v němž je jeho „duch" dokonale „uvolněn". Nasta-ne-li smrt, nazývá se to „Mors Justi" (M. M. Jung-kurth). Ve stavu erotokomatózní lucidity se pak uvol­ňují do nevědomí vytésněná přání, resp. jejich magic­ké účinky poutané na předem zhotovená sigilia (v.). Jinou formuli, jejíž technika je spojena s tzv. karezzou (sexuální aktivita bez orgasmu), představuje vizualiza-ce sigilia a další spočívá ve snovém sexuálním spojení se „stínovou ženou" (tj. sukkubou). Podle Sparea se vira nebo představa stává „skutečnou a živoucí", po­kud se jí dá především forma sigilia, které ji symboli­zuje, a pokud se pak obsah obojího, představy a sigi­lia, vytěsní do nevědomí. Podle Sparea: „Sigilia jsou monogramy myšlení pro ovládnutí energie." Sexuální magie je praktikována ve dvou rovinách; společným jmenovatelem je tu orgasmus, který je v jednom přípa­dě prostředkem magického tvůrčího aktu (tvořením v astrálu) a ve druhém pak prostředkem dosažení roz­šířeného vědomí („hyperlucidity"). Toto sexuálně ma­gickými prostředky rozšířené vědomí je také nazýváno „gnostický trans" a mívá obvykle formu „atavistic-kých zkušeností" (stimulace, resp. aktivace určité úrovně animálního ,Já"). Dalšími účinky těchto prak­tik, resp. jejich cílem mohou mimo jiné být: sexuálně rituální výměna magické energie mezi partnery (ob­vykle mezi mužem a ženou), „astrální sexualita" (na-př. styk se sexuálně magicky vytvořenou sukkubou) a další. Vlastní sexuálně magické praxi (autoerotické, homoerotické a heteroerotické) předchází psychofyzi-ologicky náročný výcvik. Za sexuální magii bývají ovšem často vydávány nejrůznější deviace, zarámova­né do více či méně trapných „rituálů".